Česká klasika klasik, dramatická báchorka, která je bezesporu Zeyerovým nejpoetičtějším dramatem pokud jde o námět, nejlyričtějším z hlediska výrazového zpracování, nejvypjatějším v otázkách náladovosti, snivosti a emociálnosti. Zeyer se inspiroval u Boženy Němcové – pohádkami Šurina pan král a Otolienka, částečně i pohádkou Mahulena krásná panna. Hlavním námětem pohádky je láska, silný milostný cit, který člověka nejen posiluje v jeho životních strastech, ale je mu i záchranou, útočištěm, nakonec i smyslem života samého: „Co jsou všechny ty divy a zázraky proti tomu jedinému, největšímu, který se nazývá láska?“ Milostná dvojice Radúz a Mahulena jsou čistí, lyričtí hrdinové, zmítaní mezi dvěma silnými a diametrálně odlišnými mateřskými city. Na jedné straně syna zbožňující a na cizí ženu v jeho blízkosti žárlící Nyola, na druhém pólu k svým třem dcerám chladná a k té nejkrásnější, která probouzí a sama poznává lásku, krutá Runa.

Premiéra 21.10. 2011 Národní divadlo Brno, Mahenovo Divadlo

SPOLUPRACOVNÍCI

úprava: SKUTR
režie: SKUTR
dramaturg:  Martin Dohnal
scéna: Jakub Kopecký
kostýmy: Simona Rybáková
hudba: Michal Nejtek

Radúz: Jakub Gottwald

Mahulena: Magdalena Tkačíková

Stojimír: Oldřich Mikulášek

Runa: Monika Maláčová/ Zuzana Slavíková

Živa: Jana Štvrtecká

Prija: Lucie Schneiderová

Vratko: Martin Sláma

Nyola: Dita Kaplanová

Radovid: Vladimír Krátky